Twitter Facebook PDF Export Vytisknout Poslat emailem

O krok efektivněji na úřadech díky strategickému plánování

Státní správa i územní samospráva v České republice se mění. Na úřady přicházejí nové technologie, nové strategie, nové přístupy i metody řízení. K pozitivním změnám přispívá také podpora strategického plánování jako jednoho z nástrojů zkvalitnění tvorby politik a zlepšení činnosti úřadů. Důvod je jasný: strategické plánování celkově přispívá k větší transparentnosti toku veřejných prostředků a k jejich efektivnějšímu využití. Široké spektrum možností finanční podpory projektů v oblasti strategického plánování úřadům veřejné správy umožňují strukturální fondy Evropské unie.

CRAB pomáhá státu lépe hospodařit se svým majetkem

Cestou efektivnějšího strategického plánování se díky podpoře evropských peněz vydala již řada státních úřadů. Jedním z nich je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který spravuje majetek patřící státu a zastupuje v těchto věcech stát například před jinými správními úřady nebo před soudy.

ÚZSVM se rozhodl realizovat v letech 2010–2012 projekt zaměřený na vytvoření centrálního registru administrativních budov (CRAB) v majetku státu. Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění informací o nemovitém majetku státu na jednom centralizovaném místě a tím získání aktuálního přehledu o kvantitě, kvalitě a možném využití tohoto majetku. Výsledným efektem je strategičtější a efektivnější správa majetku státu i výrazné zjednodušení úkonů souvisejících s touto agendou. 

Díky projektu státní správa získala kvalitní centralizovanou evidenci svých administrativních budov, která do této doby neexistovala. Centralizovaná evidence nahradila dosud roztříštěné evidence nemovitostí vedené asi 600 subjekty jednotlivých resortů a jejich organizačními složkami. Centrální registr administrativních budov by tak měl pomoci uspořit ročně desítky milionů korun.
Z dotazníkového šetření v letech 2006 a 2007 totiž vyplynulo, že státní úředníci doposud využívali více než 4 800 budov, z nichž necelých 30 procent není ve vlastnictví státu. Roční náklady na provoz a údržbu více než 2,5 milionu metrů čtverečních ploch představují přes 4,3 miliardy korun.

 „Nyní máme k dispozici efektivní nástroj pro optimalizaci dislokace státních institucí a jejich zaměstnanců. Současně vznikl jednotný prostor pro transparentní nabídku nemovitého majetku
v rámci státu i směrem k široké veřejnosti,“ vysvětluje hlavní přínosy informačního systému CRAB, jehož ostrý start byl zahájen v říjnu 2012, Kateřina Schön z ÚZSVM a dodává: „Registr je povinný pro všechny státní úřady, pro některé instituce se navíc stane i primárním systémem pro vlastní evidenci budov.“ Systém CRAB pracuje s detailními technicko-ekonomickými údaji jednotlivých budov včetně přehledu nákladů i příjmů spojenými s jednotlivými budovami, poskytuje rozšířené možnosti sledování i reportingu. „Jde o zcela jedinečný systém, který celkově přispívá k transparentnosti finančních toků státu a je také jedním z prostředků v boji proti korupci,“ doplňuje Kateřina Schön.

Projekt Úprava informačního systému majetku státu jako zvláštní grafické datové vrstvy nad RUIAN byl podpořen z Integrovaného operačního programu. Celkové náklady projektu, který byl úspěšně dokončen na podzim minulého roku, dosáhly 255 milionů korun. 

Financování dopravních staveb dostane jasnou strategii

Kvalitní strategické plánování přináší jednotlivým resortům kromě zvýšení efektivity a transparentnosti všech souvisejících procesů také značné finanční úspory v dnes již tak napnutých rozpočtech. Ministerstvo dopravy, které se rozhodlo vypracovat dlouhodobý model financování dopravní infrastruktury v České republice prostřednictvím stejnojmenného projektu, si od jeho realizace slibuje především navýšení příjmové stránky financování dopravních staveb u nás. Součástí projektu je, kromě návrhu tří základních modelů financování dopravní infrastruktury, také metodika organizačních postupů procesu plánování, přípravy a realizace investic z veřejných rozpočtů.

„V zajištění financování dopravní infrastruktury chystáme strategické změny. Chceme umožnit zapojení soukromých finančních prostředků do financování jejího rozvoje. To kromě posílení rozpočtu přinese efektivnější a transparentnější způsob zajištění dopravní infrastruktury v ČR,“ vysvětluje strategické kroky  v projektu Luděk Sosna z Ministerstva dopravy České republiky a dodává: „Nový systém se tím více přiblíží prostředí běžnému v Evropské unii.“

Vyšší výkonnost a transparentnost systému financování dopravní infrastruktury se díky projektu pozitivně odrazí nejen ve fungování Ministerstva dopravy, ale také jeho podřízených organizací i ostatních organizací působících v oblasti dopravy a stavebnictví. Řada výstupů projektu se již v současné době aplikuje do navazujících strategií resortu, například do tvorby Nové dopravní politiky na roky 2014–2020.

Projekt Dlouhodobý model financování dopravní infrastruktury v České republice byl podpořen v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Stál necelých 10 milionů korun a s jeho ukončením se počítá v březnu 2013.

Strategicky plánují také kraje a obce

Například ve Zlínském kraji věnují velkou pozornost dotačním programům, investicím a strategickému plánování rozvoje kraje. Na potřebu zefektivnit řízení a administraci krajských projektů reaguje projekt Rozvoj projektového řízení a strategického plánování na Krajském úřadu Zlínského kraje. Jedna z klíčových aktivit projektu je zaměřena právě na strategické plánování včetně souvisejícího vzdělávání zaměstnanců úřadu. Prostřednictvím této aktivity byla revidována a aktualizována metodika plánování rozvoje kraje a vytvořena nová  směrnice pro strategické plánování.

„V rámci projektu vznikly čtyři nové koncepční dokumenty, podle kterých se bude řídit rozvoj
v prioritních oblastech Zlínského kraje, konkrétně v dopravě, zdravotnictví, podnikatelském prostředí a podpoře inovací,“ popisuje nejdůležitější výstupy projektu Martin Kobzáň, vedoucí Odboru řízení dotačních programů Krajského úřadu Zlínského kraje. „Věříme, že přínosem projektu tak bude lépe koordinovaná veřejná doprava, optimalizovaná zdravotnická péče a kvalitnější prostředí pro podnikání a inovace ve Zlínském kraji,“ doplňuje Martin Kobzáň.

Zaměstnanci krajského úřadu, kteří se strategickým plánováním rozvoje území zabývají, byli současně proškoleni v této oblasti a získali nové znalosti v analytické fázi plánování, při navrhování koncepčních dokumentů a pro samotnou realizaci a monitoring koncepčních opatření.

Projekt Rozvoj projektového řízení a strategického plánování na Krajském úřadu Zlínského kraje byl podpořen v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Náklady projektu přesáhnou 14 milionů korun a realizace projektu potrvá do března 2013.

Financování ze strukturálních fondů Evropské unie

Kvalita, výkonnost a efektivnost práce úřadů mají největší vliv na spokojenost uživatelů veřejných služeb. Proto se úřady veřejné správy snaží těmto atributům stále více přibližovat a k tomu jim do značné míry pomáhají strukturální fondy Evropské unie. Vyšší míra využívání moderních informačních technologií na úřadech, aplikace moderních metod řízení a plánování v prostředí úřadů a samozřejmě profesionální úředníci – to jsou tři hlavní pilíře potřebných změn české veřejné správy. K realizaci těchto změn v souladu s vládní strategií Smart Administration přispívá Odbor strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR, který prostřednictvím projektů úřadů státní správy, krajů a obcí rozděluje
v letech 2007–2013 z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a z Integrovaného operačního programu necelých 13 miliard korun. 

 

Kontakt pro bližší informace:

Odbor strukturálních fondů MV ČR

info@osf-mvcr_cz

www.osf-mvcr.cz

PR článek ke stažení: