Otázka

Režim zadávání veřejné zakázky

V jakém režimu se mají zadávat veřejné zakázky? Je nutné zadávat všechny části výzvy (aktivity) v rámci jednoho výběrového řízení, resp. v režimu odpovídajícímu součtové ceně všech částí výzvy (aktivit) dohromady? Nebo je možné tendrovat jednotlivé části výzvy (aktivity) samostatně?

Řešení problematiky zakázaného dělení veřejných zakázek, není možné jednoznačně vymezit, neboť odpověď, zda určité zakázky bude nutné zadávat dohromady, záleží vždy na konkrétní situaci. Obecně lze ale říci, že při vymezení jediné veřejné zakázky je třeba vždy přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým nebo časovým a popřípadě skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek (např. sportovní areál, technologické centrum), a to ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce.

Věcnou souvislostí je třeba rozumět souvislost několika veřejných zakázek z pohledu jejich předmětu. Věcnou souvislost však zpravidla nelze posuzovat z pohledu různých druhů veřejné zakázky. Nelze tedy například obecně konstatovat, že nemůže existovat věcná souvislost mezi veřejnou zakázkou na dodávky a veřejnou zakázkou na služby; ta bývá naopak poměrně častá. Věcnou souvislost je tedy třeba vnímat z pohledu vymezení předmětu veřejné zakázky bez ohledu na její druh. Tedy souvislost veřejných zakázek z hlediska jejich předmětu (nikoli však druhu, neboť věcná souvislost mezi jednotlivými druhy bývá poměrně častá (např. nákup výpočetní techniky (dodávky) a její instalace (služby). Zadavatel tedy musí respektovat vztahy mezi jednotlivými nákupy, které hodlá pořídit a uvažovat do budoucna, aby byl schopen vše, co spolu věcně souvisí, zadat v jediném zadávacím řízení.

Geografickou souvislostí je třeba rozumět místní souvislost několika veřejných zakázek z pohledu jejich místa plnění. Rovněž v tomto případě nezáleží na druhu těchto veřejných zakázek. Jen stěží budou mít geografickou souvislost veřejné zakázky, jejichž místem plnění budou dvě (či více) naprosto odlišná místa plnění. S problematikou geografické souvislosti však velmi úzce souvisí i problematika územní působnosti zadavatele. Odlišně bude třeba vnímat geografické souvislosti u zadavatelů – obcí, jinak u zadavatelů – krajů a jinak u zadavatelů s celostátní působností – např. ministerstva. Například u zadavatelů s celostátní působností nelze vyloučit geografickou souvislost ani v případě, že místa plnění dvou veřejných zakázek budou od sebe vzdálena i stovky kilometrů. Ačkoli jsou geografické souvislosti jednou z okolností ovlivňujících posouzení, zda se jedná o jedinou veřejnou zakázku či několik samostatných veřejných zakázek, je třeba tyto souvislosti posuzovat s určitou rezervou a spíše jako doplňkový faktor.

Časovou souvislostí je třeba rozumět souvislost několika veřejných zakázek z pohledu doby jejich realizace. Ani v tomto případě není druh veřejné zakázky rozhodný. Rozhodující naopak je, zda má několik různých veřejných zakázek souvislost z hlediska času a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově podobná, nebo o veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují. Stěží tak budou mít časovou souvislost veřejné zakázky, u nichž je doba plnění naprosto odlišná, například v řádech let. Ani takové případy však nelze zcela vyloučit.

Důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Zadavatel kupříkladu jen stěží odůvodní rozdělení dvou veřejných zakázek, které spolu jinak souvisejí, tím, že v době, kdy zadával první z nich, nevěděl o tom, že v dohledné době bude muset zadat i tu druhou (samozřejmě za podmínky, že potřeba realizace druhé veřejné zakázky nevznikla nahodile v závislosti na vnějších okolnostech). Pokud má zadavatel vytvořen plán na realizaci projektu (tzn. jedná se o plánované aktivity), byť rozložené do několika let, je na místě takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek, tedy jedinou veřejnou zakázku.

Je na zvážení zadavatele, zda tuto jedinou veřejnou zakázku rozdělí na části (tzn. při stanovení předpokládané hodnoty bude postupovat podle ustanovení § 13 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách (tj. předpokládanou hodnotu tvoří součet hodnot všech částí veřejné zakázky) nebo zda bude tuto jedinou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek.

Pro úplnost je třeba doplnit, že v tomto směru se skutečnost, že zadavatel zpracovává postupně projektovou dokumentaci samostatně, resp. plánuje realizovat jednotlivé části výzvy samostatně, jeví jako nepodstatná. V žádném případě však nemůže být rozdělení jediné veřejné zakázky na několik samostatných veřejných zakázek odůvodněno tím, že zadavatel buduje technologické centrum postupně.